Můj Drahý přišel s nápadem, že když už studuju to, co studuju, mohla bych sem psát různé poznatky a postřehy a historky z praxe. Dobrý nápad, řeknu si. Jenže přijít s ním v době, kdy končím předposlední rok je tak trochu na 2 věci. :) Respektive moc si toho neužijete. Krom toho většina lidí nemůže (zcela logicky) některé vtipy pochopit, aniž by jim před ním byla vysvětlena většina slov. Jako například jeden ze včerejška kdy bylo z 19 gramové prostaty vzato 12 bioptických vzorků a pan asistent prohlásil, že v tomhle případě je to vlastně taková bioptická prostatektomie. My jsme se docela smáli. Vy asi moc nebudete. A v neposlední řadě se sice za těch 5 let událo hodně veselých historek (třeba ve druháku, když námi přezdívaný "Křemílek" z chemie vyhazoval z okna jednu křídu za druhou se slovy, že ty křídy snad dělají z čistýho vápence), nicméně moje dlouhodobá paměť nefunguje tak, jak bych si představovala. A proto, když už se zde nějaká historka objeví, bude to historka relativně mladšího data. Vážně vtipný je, že když tady teď tak sedím a přemýšlím o nějakém tom vtípku, tak si vážně nevzpomenu. Ach jo.
Dneska Zuzanka zase jednou myslela a dopadlo to tak, že jsem byla za kardinálního blba na velký vizitě. Máme na starost nějaké pacienty a ty potom referujeme docentovi. Já měla pána, který měl jít hned ráno na operaci, tak jsem si ho ani nijak nepřipravovala, vlastně jsem se ani moc nedívala, na jakou operaci jde. Celý týden to probíhalo tak, že operantovi, který šel na sál hned ráno, jsme museli rychle napsat vizitu, aby mohl v 8 "pod kudlu". A já jsem si MYSLELA, že to tak bude probíhat i v pátek (den velké vizity). A ejhle, neproběhlo. Stála jsem tam jako truhlík, stačila jsem se jen zeptat doktora, na jakou operaci to pán vlastně jde a zbytek jsem odstála a odkoktala.. Trapas jak Brno. Asi ani ne pro kamarády a pro ostatní doktory, ale hlavně pro mě. Už to fakt nechci zažít. Ale je to dobře. Už to nikdy neudělám. :) Aspoň se o to budu snažit.
Dneska Zuzanka zase jednou myslela a dopadlo to tak, že jsem byla za kardinálního blba na velký vizitě. Máme na starost nějaké pacienty a ty potom referujeme docentovi. Já měla pána, který měl jít hned ráno na operaci, tak jsem si ho ani nijak nepřipravovala, vlastně jsem se ani moc nedívala, na jakou operaci jde. Celý týden to probíhalo tak, že operantovi, který šel na sál hned ráno, jsme museli rychle napsat vizitu, aby mohl v 8 "pod kudlu". A já jsem si MYSLELA, že to tak bude probíhat i v pátek (den velké vizity). A ejhle, neproběhlo. Stála jsem tam jako truhlík, stačila jsem se jen zeptat doktora, na jakou operaci to pán vlastně jde a zbytek jsem odstála a odkoktala.. Trapas jak Brno. Asi ani ne pro kamarády a pro ostatní doktory, ale hlavně pro mě. Už to fakt nechci zažít. Ale je to dobře. Už to nikdy neudělám. :) Aspoň se o to budu snažit.
Pa ZL
Žádné komentáře:
Okomentovat