Právě jsem se vrátila z letošního Prague food festivalu (PFF). Loni jsme chtěli jít s Drahým, ale nějak nám to nevyšlo, takže když mi mamka volala, že by koupila lístky, neváhala jsem. Rozhodně nejsem žádný znalec, ale jídlo mám ráda a je to super příležitost, jak poznat jídlo luxusnějších restaurací, aniž byste za něj museli utrácet nehorázné sumy peněz a navíc - třeba by vám ani nechutnalo. Celá akce běžela 3 dny (od 12 do 22 hodin) na Slovanským ostrově a dokonce i v prostorách Žofína. Cena vstupenky 350,- Kč. My jsme se zúčastnily v neděli. Den jako stvořený pro obžerství, až na 30°C ve stínu (vrátila jsem se rudá jako spařené sele).
V půl 1 jsme se dostavily. Hned u vchodu nás zarazila dlouhá fronta čekajících lidí. Uff, v takovém vedru tu stát, to se nám nechtělo. Ale vždyť přeci už máme koupené lístky!! Frontu míjíme, dostáváme GRANDY (místní "peníze", 1 GRAND = 25,- Kč, ovšem se vstupenkou jich dostáváte rovnou 10) a plánek stánků s papáním. Strategie byla jasná. Napřed všechno okoukneme a pak se rozhodneme, co bychom tak ochutnaly. Jen ke stánku se sushi jsme zamířily rovnou a hned jsme si daly. :) Každý stánek bylo zastoupení jedné restaurace a kuchaři připravovali několik druhů předkrmů, jídel a sladkých mňamek. Každé jídlo bylo ohodnoceno počtem grandů, které jste za něj museli zaplatit. Překvapilo mě, že všichni měli připraveno neuvěřitelné množství porcí. Podle mě i v 10 hodin v noci byste si mohli dát cokoli. Bylo by všeho dost. Neřekli by vám: Sorry, jídlo došlo.
Grandy brzy docházely, ale bylo možné si je na místě za penízky směnit. Kromě jídelních stánků se v areálu nacházely i stánky čistě jen s vodou (perlivá, neperlivá :) ) a to bylo v tom vedru velmi příjemné. Počasí bylo krásné, jídlo bylo chutné, lidí bylo dost, ale všichni byli příjemně rozptýleni po celém ostrově, někteří si dokonce udělali piknik v trávě v příjemném stínu stromů. Fronty jsem zaregistrovala asi jen 4. První byla ta u vchodu, ve druhé čekali lidé na "plzeň" U Pinkasů (a to včetně mě, protože ionty se ve vedru prostě doplňovat musí :) ), třetí se tvořila před stánkem Ambiente The living restaurant (maso, maso a zase maso) a čtvrtá, světe div se, na dámských záchodech (tentokrát se ale dala docela přežít).
Uvnitř na Žofíně jste si mohli dát jednak kávu (ta byla zadarmo) a druhak zde probíhala část doprovodného programu v podobě Cooking show, kde šéfkuchaři zastoupených restaurací předváděli svůj um. Když dovařili, mohli jste rovnou ochutnat. Rychlost, jakou se kolem právě uvařeného jídla utvořil shluk lidí si dovedete, myslím, živě představit. Všimly jsme si jedné paní, která vždy vytušila, že už přijde ochutnávka a na židli se s železnou pravidelností připravovala do startovací pozice. :) My jsme shlédli přípravu jehněčího masa v bylinkové krustě, malování mléčnou pěnou do kávy (http://www.youtube.com/watch?v=ZDZs__m5iAI) a ravioli se smetanovo-parmezánovou náplní ve smetanové omáčce se syrovým masem. Ani jedno jsme nestihly ochutnat (vždy připravená paní určitě ano :) ). Další součásti doprovodného programu byly, podle programu, koncerty, módní přehlídky a pivní degustace. Ani jedné jsme se nezúčastnily. Po 4 hodinách jsme se se zážitky a poněkud zmoženy vedrem vydaly na cestu domů.
Musím říct, že to byl docela zážitek. Ten nápad je skvělý. Nejen, že se výboně najíte a získáte přehled o tom, co vám chutná a kde vám to uvaří, ale hlavně zjistíte JESTLI vám to vůbec chutná. Porce totiž vůbec nejsou velké (stánek od stánku se ale velikostně lišily), takže můžete jít i do jídel, která jste chtěli vždycky zkusit, ale neměli jste odvahu. Já měla na začátku pocit, že musím zkusit snad úplně všechno, ale i když jsme procházely kolem skvěle vypadajících jídel a vůní všeho druhu, dokázala jsem si vybrat, co bych chtěla zkusit. Víceméně mi chutnalo všechno. Nějaké chutě znáte, nějaké kombinace vás překvapí. Těším se na příští ročník. Když jedu někam, kde se mi to líbí, udělám si takový "dluh". Například, když jsem byla naposled v Paříži, vylezla jsem jen do půlky Eiffelovky. Dlužím si tedy "kompletní" výlez a to mi nějak pro sebe zajišťuje, že se tam jednou vrátím. Snad. V případě PFF je to půlka ocasu humra, nad kterým jsem tak přemýšlela, až jsem si ho nedala. :) Tak snad příští rok.
PaZL
____________________________________________________________________A Na úplný závěr seznam toho, co jsme vlastně ochutnaly:
http://www.praguefoodfestival.com/festival-food-nedele.php
2 – IFC GASTRO
- Argentinský Merlot Rosé, Goyenechea,Mendoza
- Argentinské Chardonnay, Goyenechea,Mendoza
Já jsem si dala rosé, mamka bílé, ale pak jsme si je vyměnily. :) Vína byla dobrá (na to, že mi Argentinská vína nikdy moc nechutnala) a stoupla rychle do hlavy. :)
3 – FOOD SERVICE MAKRO/ AROMI
Aromi
- Telecí tonné se zelenými fazolkami a salátem z nových brambor
- Těstoviny Latini z tvrdé špaldové mouky s Bottarga a rozinkami
První jídlo jsem měla já, salát byl velmi dobrý, omáčka, na které tele odpočívalo taktéž. Masíčko bylo jen "zatáhnuté" a ve středu syrové. Zvláštní, ale nebylo to špatné. Těstoviny byly opravdu z tvrdé mouky, ale v kombinaci s rozinkami a vším ostatním (papriky, něco zeleného a něco kyselého - chuť jsem se nepokoušela identifikovat) byla ta kombinace zajímavá. Mě by to nenapadlo. Nechutnalo to zle.
6 – PAŘÍŽ, SARAH BERNHARDT
- Pečené mušle sv. Jakuba s květákovým pyré, kaparovou omáčkou a kmínovou pěnou
Tohle jídlo jsem chtěla vyzkoušet, ale odradil mě poměr velikosti porce a ceny.
8 – MATTONI
Tady jsme si daly vodu. :)
13 – DŮM VÍNA U ZÁVOJE – vína Francie, světa, sýry a delikatesy
Výborné sýry.
18 – RYBÍ TRH
- Krevety Black tiger na bambusovém špízu s asijskou glasurou
Měla jsem chuť na krevety. V omáčce byl zázvor; byla červená, pikantní a dobrá.
19 – THE SUSHI BAR
- Maki Sushi Set – směs maki sushi
Jasná volba. Tohle mamka prostě musela ochutnat. I kdyby nic jiného. Mě to chutná moc. Na výběr bylo sushi rybí a zeleninové. Daly jsme si rybí - tuňák, halibut, losos a ředkev (typická ryba :) ) Tradičně byl na talíři i nakládaný zázvor (mamce, podle mých předpokladů, moc chutnal), sojová omáčka a wasabi.
20 – MANDARIN ORIENTAL, PRAGUE, ESSENSIA
- Smažené kuře ‘balado’,Chilli sambal a kokosovou rýží
Tohle jídlo jsme chtěly ochutnat, ale musely bychom čekat půl hodiny, protože se připravovaly další porce. Tak jsem si ho nedaly.
21 – MARRIOTT, BRASSERIE PRAHA
- Letní sorbet s příchutí Mojito
Sorbet byl doplněn žlutým melounem. Respektive naopak. :) Sorbet byl vynikající, žlutý meloun nemusím, ale nakonec jsem se přecijen přemohla. :)
22 – PILSNER URQUELL/U PINKASŮ
Jednoznačně plznička!
27 – CAFÉ IMPERIAL/METROPOL CAFÉ
A teď mám trochu problém. Podle plánku je to ten stánek, kde jsme ochutnaly gnocchi sypané lanýžem. Podle oficiálního menu tu ale žádné takové jídlo není. Na stánkovém menu bylo dopsáno ručně. Nerada bych přiřkla zásluhy někomu jinému. Je-li to tak, neudělala jsem to schválně. Každopádně obě jsme poprvé vyzkoušely LANÝŽE! Upřímně, nevím, proč z toho lidi tolik dělají. To co teď napíšu mnozí budou považovat za zavrženéhodné barabrství, ale mě tyto houby vážně nenadchly. Chuť mi přišla plochá, nevýrazná, v zásadě žádná. Ale třeba nebyl lanýž z nejčerstvějších.
Žádné komentáře:
Okomentovat