Ha, píšu včas. :)
Den 49. Oliwa po třetí
Dnes bylo opět krásně. Ráno jsem šla na děkanát. Jako pro výpis mé činnosti zde (transkript). Papír je sice připraven a vystaven, ale nedají mi ho, dokud jim nepřinesu zdravotní formulář. Ten mi dali po příjezdu. Ale prohlídka u doktora tady stojí asi 80 zl (cca 560 Kč). Nejsem blázen, že? Kdyby to třeba dali vědět dopředu, že musím mít potvrzení od doktora nebo tak něco. Nebo to napsali do průvodce pro nově příchozí studenty.. Nic. Bezva. Tak to vypadá tak, že pojedu domů bez transkriptu, doma mi doktorka vyplní formulář, ten jim sem pošlu a oni mi na oplátku pošlou transript. Super.. Jsem zvedavá, jak tohle dopadne, když na evropský kanceláři ještě do dneska nemají můj změněnej studijní plán. Jak je na tom fakulta nevím, protože ti se mi neozvali. :( No nic.
Pak jsme šly vyřídit tu pokutu. (Na děkanátu jsem si nechala dát prodlužující kupon.. Teď ho mám platný dokonce až do října. Fakt nechápu, proč to nešlo rovnou..) No, chtěli po mně manipulační poplatek (v přepočtu zhruba 100Kč), ale proč bych jim měla něco dávat, že? ISIC tu běžně neuznávaj, ačkoli by měli, tak jsem to nějak zaonačila a ťuk ťuk.. Vyšlo to. :) Nic jsem neprovedla, ne? Studuju pořád. Přece nebudu končit školu v půlce semestru.. Ale to panu revizorovi nedošlo.. No nic. Nakonec se to vyřešilo v můj prospěch, tak jsem moc ráda.
Když už jsme byly u nádraží, šly jsme se zase cournout do města. Pak jsme nesedly na tramvaj a jely směr Oliwa. Byla jsem v tom parku už třikrát. Je zvláštní, že pokaždý z něj mám nový a nový fotky. Ani jedna snad není stejná. A to jsem tam fakt byla třikrát. Objevily jsem novou část. Přes zimu byla asi zavřená nebo co. Nebo jsem si jí prostě nevšimla. Takový parčík, místy jakoby lesní cestičky.. Moc hezký. Všude rozkvetlé kytičky.. Pohádka. Po procházce jsem se odhodlala jít podívat do zdejšího kostele. Ne nijak inkognito, ale prostě na férovku. Olaia mi řekla, že tam nikdy neplatila, tak jsem to zkusila. A měla pravdu. :) Kostel je fakt nádhernej. A mají naprosto úžasný varhany, na které ještě k našemu štěstí někdo hrál. Teda zkoušel si nějaký věci. I to bylo ohromující. Už chápu, z jakého důvodu zvolili do kostelů varhany. Dobrej tah. :) Pak jsme jely do Galerie - trochu po obchodech. Zkusily jsme poprvé zdejší McDonald. Měli dobrý kroucený brambůrky. Řeckej salát mě sice neuchvátil, ale dal se. Pak mě bolely nohy. Vzala jsem si blbý boty. Teda dobrý, ale ne na celodenní courání. :) Mamka musela vydržet moje remcání. :) K večeři jsme měly pirožky s višničkami. :) Mňam. Jo, společně s maminou nás napadlo podívat se na net, jestli tam nenajdeme kontakt na mou doktorku. A ejhle. Našly jsme. Tak jsem jí napsala, jestli by mi poslala mojí poslední laborku. Protože - a to mě zarazilo, na děkanátu mi řekla, jestli nemám něco takovýho, že jim to jako stačí.. Tak jsem trochu mimo, protože ten zdravotní dotazník je dvoustránkový - rodinná anamnéza, osobní, tep, tlak, teplota.. Bla, bla, bla.. Ale nakonec by jim stačil i záznam z laborky.. Fakt nechápu. Tak uvidím, jak to dopadne. Jo, před chvílí mi někdo klepal na dveře. Byl to Japonec.. Nebo Číňan.. Nevím. Ani se nepředstavil. Chtěl zapalovač a vypadal jako zmatená včelka. Prej je ze šesťáku a přijel v neděli. Víc se mi z něj nepodařilo dostat.. Teda kdo jezdí studovat do ciziny v půlce semestru... Divný. Říkal, že zapalovač za chvilku vrátí.. Chvilky uplynuly už 3 a pořád nic. Tak ho asi půjdu škrtnout, protože vím, kde bydlí. :) Mějte se.
PaZL
Varhany.. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat