pátek 6. března 2009

Deník medika aneb cesta do hlubin polské výuky medicíny

Tak ok. Sice jsem měla snahu psát i přes únavu, ale stroj mi neumožnil publikovat…

Den 18. Oliwa

Škola v pohodě. Měli jsme doktorku, která za nás zodpovídá, takže jsme tam byly skoro celou dobu stáže. Po 4 hodinách opět na obličejovce jsme šli domů. Ještě v nemocnici jsem si koupila "emenemsky", protože tam je v automatu mají (narozdíl od zdejšího, ve kterém pořád nejsou – dneska jsem se koukala). Po škole jsem chvíli zevlila (a sežrala všechny "emenemsky":) ). Pak přišla Emi, že půjdeme zaplatit tu kolej.. Tak ok. V půl 3 jsme se sebrali.. Ještě jsme se chtěli zaptat na to, za jaký měsíc vlastně platíme.. Hádejte, kdo se ptal.. Oni ti Bulhárci jsou na medinu třeba chytrý, ale zdají se mi takoví… Nevím.. Oni když jsou sami, tak si zařídí spoustu věcí, ale když jsem s nima, zařizuji všechno já.. Jako třeba v tý bance.. Slavy se ptal, kdo bude mluvit.. A já na to: "Chceš ty?" A on, že ne. Tak proč se ptal, ne? V bance všechno ok, k příkazu jsem si vzala slovník, abych věděla, co kde vyplnit.. Odhadla jsem to přesně, ale pán na přepážce to ještě upřesnil. Tady na koleji jsem telefonicky ( s Polkou :) ) zjišťovala, za co vlastně platíme. 416 PLN za březen a 10 PLN za každou noc v únoru… Shodli jsme se na tom, že cheme platit za noc, ne za měsíc. :) Kdyby to tak šlo. Vyjde to o stovku PLN méně. Po bance jsem konečně vyrazila do Oliwy. Vylezla jsem z tramvaje, mrkla do mapy a vydala se směrem park a kostel. Oliwský park je překrásný. Vážně moc. Náherně upravený a tak. U parku je velikej kostel. Vydřiduši.. 70 Kč za studenta.. A v průběhu mší se taky platí.. Síla, ne? Já se šla podívat dovnitř, jen to okouknout, protože bylo otevřeno. Nikdo po mě nic nechtěl. Tak jsem se chvíli ostýchala, pak jsem jen nakoukla dovniř, kome mě prošla nějaká jeptiška. Tak sjem se stáhla do ústraní. Pak jsem to zkusila znovu a vlezlo dovnitř. Uvnitř to bylo moc pěkný, takový hodně zdobený. Moc jsem si ho ale nestihla prohlédnout, protože jsem slyšela kroky, a tak jsem se dala na útěk. :)

Cesta domů tramvají opět nezklamala, protože jsem čekala asi 10 minut navíc a pak ještě přijela "patnáctka", kterou jsem ale fakt nepotřebovala. :) Hned v závěsu za ní ale jela "dvanáctka", takže jsem hned nastoupila a jela na kolej. Cestou na kolej jsem se stavila v krámku a koupila si nějaký pečivíčko na večeři. Chtěla jsem se v Oliwě stavit v mekáči, abych bráchovi mohla říct, že jsem vyzkoušela polskýho meka, ale nakonec byl na opačnou stranu, než jsem šla. :)

Vzpomínám si, jak jsem psala, že jsem neslyšela žádnou sanitu a tak.. Tak jak jsem to napsala, tak snad hned den na to jsem ji viděla.. A v sobotu hned 2. :) A včera dokonce i hasičák. A taky tu řidiči troubili, protože jeden nedal přednost tomu druhému. :) Normální město... :)

Večer jsem nedělala nic zajímavého. Koukám na přátelé a komunikuju s Prahou. :) Pápá
PaZL

Žádné komentáře: