Den 32. Snaha o učení, díl druhý. :)
Ráno pro mě představovalo šok. Koukla jsem ledabyle z okna a viděla jsem šedo. Když jsem se koukla lépe, zjistila jsem, že chumelí... Probůh!! Vždyť je skoro konec března!! :( Ve škole jsme měli poprvé jen teorii. Pan doktor nám ale za to kreslil barevnýma fixama na tabuli. Probírali jsme medicínu nebo lékařskou péči při katastrofách. Když je jako hodně zraněných a tak. Kterak je rozdělovat a kterak o ně pečovat. Skončili jsem kolem 12. Myslím, že jsem šla hned domů. Jo, o pauze se v hlavách některých mých spolužáků urodil nápad, že by jako všichni vyjeli v červnu do Prahy.. To by nebylo zlé. Maddie mě pořád ujišťuje, že vážně přijede. Myslím, že tak jako tak to bude fajn. :) Po škole jsem seděla na pokoji a zevlovala.. Asi v 6 nebo kdy jsem si otevřela sešit a četla poznámky. Když jsem šla ze sprchy, oknem na chodbě jsem zase viděla vánici. Přes skype jsem si ještě psala s Yawarem a řešila nějaké věci ohledně resuscitace. Když v tom mi řekl, ať se podívám ven. Už jsem ležela a nechtělo se mi. Říkala jsem si, že vím, že sněží. Nakonec jsem ale vykoukla a jaké bylo moje překvapení, když všechno bylo bílé, pokryté 3 centimetrovou vrstvou sněhu.. :( Hnus bílej. Asi v 11 mi někdo klepal na dveře. Byla to Emi. Otevřela jsem a ona proběhla mým pokojem rovnou k oknu. "Vím, je bílo", pomyslela jsem si... Ale kdepak. Pod našimi okny hledalo kus žvance divoké prase. Dobrej metrák mělo. :) Tak jsem ho pozorovali, dokud se nám neztratil z očí. :) Pak jsem ještě chvilku četla a pak šla spát. :)
PaZL
Žádné komentáře:
Okomentovat