Den 4. Galeria Baltycka
Přemýšlela jsem, jak dnešní díl pojmenovat, protože se dneska nic moc mimořádného neudálo. Měla jsem zase lenivou. Ráno jsem se definitivně probudila asi ve čtvrt na 11. Spala jsem asi 9 hodin. Dlužno dodat, že jsem to asi potřebovala.. Emi zatahuje závěsy a jak je zatáhne, je konec.. spím jako špalek. :) Už druhou noc mlátím rukou do nočního stolku (zatím naštěstí bez následků) a peřina mi pořád padá. Na úzkou postel si už asi nidky nezvyknu. :)
Udělala jsem si dobrou snídaňku a zapla poč. Moje nejoblíbenější činnost, protože jsem ve spojení s domovem a za to jsem nesmírně ráda. Čekala jsem na druhou hodinu, protože jsme s Olou byly domluvený, že půjdeme do kantýny. Dala jsem si fazolovou polívku a kuře s bramborama. Většinou jsou k dispozici 2 polívky a 2 hlavní jídla. No, polívka byla fajn. Kuře taky šlo, omáčka byla bez chuti a brambory, resp. kaše taky tak. Ale jíst se to dalo. Nevím, jestli 7,30 zl je adekvátní cena, ale porce byla velká a bylo to teplý. :) Po jídle jsem dokoukala rozkoukaný film a asi v 5 jsem si řekla: "Lemro, nebuď líná a jdi do města". Tak jsem šla. Tramvaj jela hned. Rozhodla jsem se jet tam, kde jsem to už znala.. Na místo mé první cesty do města v pondělí. Byla sice už tma, ale řekla jsem si, že se trochu projdu a mrknu po okolí. A ani nevím jak, ušla jsem 2 zastávky a přede mnou stálo ono nákupní centrum z názvu. Gigantické shopping centrum. Tak jsem se procházela. Názvy značek jsou naprosto stejný, jako u nás, ceny přibližně taky. Ale kdybyste viděli ty cukrárny!! A ty naaranžovaný zmrzliny ve vitrínách.. Neuvěřitelný. Slíbila jsem si, že si určitě aspoň jednu dám. Pak jsem hledala inzerovaný Carefour. Ten jsem taky našla. Rozhodla jsem se udělat pořádný nákup. Koupila jsem si mělký talíř asi za 14 korun, protože ten mi tu chybí. Pak jsem objevila (KONEČNĚ!!) normální cornflaky, který mi tu taky chyběly a pak jsem objevila plzničku za celkem přijatelnou cenu, tak jsem si koupila hned 3 a už se chladí. :) A jídla jsem si koupila tak na týden. Já to nechápu, ale tady po večerech moc hlad nemám.. Takže toho tolik nesním a jídlo mi vydrží dýl :) Ale pohled na plnou ledničku je opravdu hřejivý. :)
Když jsem se chtěla vrátit na kolej, tak asi půl hodiny opět nejela tramvaj (a to tam jezdí 4 linky). Když konečně přijela, byla (podle mého očekávání) narvaná k prasknutí, ale lidi se tam rvali stejně. Ale jim to nevadí, jak jsem včera zjistila :) Počkala jsem si na další, která jela v závěsu. Byla o poznání volnější. Nastoupila jsem, ale neuvědomila jsem si, že zatáčí. Takže jsem asi po 4 zastávkách vystoupila a počkala na další. Během čekání jsem poslouchala semafory. :) Jim tady semafory hrajou. Je to sranda. Když jsem to slyšela poprvé, tak jsem myslela, že někomu zvoní telefon, protože lidi tady mají obecně dost úchylný vyzvánění. Jo, a holky mýho věku a vůbec tady na univerzitě, všechny nosí kozačky přes kalhoty.. Ať žije originalita. (Má tlustá lýtka mi nedovolují něco takového nosit, protože takovou šíři ještě nikdo nešije. To mě odlišuje. I když jim tiše závidím:) ) To jen tak na okraj. Hrající semafor vám musím nahrát. Hraje jen při zelené a jakmile se blíží červená, tak jednak začně ta zelená blikat a druhak hudba zrychluje. Na červenou mlčí.
Dorazila jsem na kolej rudá v obličeji. :) Ale rozhodně není taková zima, jako byla, protože tady začíná sníh tát, takže je všude hnusná břečka. A na teploměrech bylo -2. Takže tak. Teď jsem si otevřela jogurt, prohodila pár slov s Emi a večer si asi pustím Přátelé. :) Mějte se.
PaZL
Jo, to vám ještě musím napsat. Já si na to zatím ještě zvykám, ale jak bydlím s Bulharkou, tak oni mají kývání a vrtění hlavou na "ano" a "ne" opačně. Takže když s něčím souhlasí, tak vrtí hlavou a říká "yes". Vždycky se zarazím. :) Teď už vážně pa.
Žádné komentáře:
Okomentovat