úterý 24. února 2009

Deník medika aneb cesta do hlubin polské výuky medicíny

Na skypu mám bráchu. Jí vajíčka (chci takýýýý). Na ICQ Drahého. Ten je po večeři. Já měla levný nudle, který nebyly moc dobrý.. Co nadělám. Právě přišli španěláci mě navštívit a pozvat mě na čaj. :) Jsou to zlatíčka, který se starají o to, abych tu nebyla sama.

Den 9. Stres z angličtiny

Škola byla fajn. Nacvičovali jsme prakticky první pomoc. Mají tu fakt všechno. Úplně boží figuriny, ne jen Anne na resuscitaci. (Mimochodem - její příběh je vážně zajímavý. Prý asi před padesáti lety objevili v řece utopenou dívku. Asi sebevražda. A pravděpodobně jeden ze záchranářů jí odlil posmrtnou masku. A od té doby má určitý typ nacvičovacích figurin její obličej. Jako památka na ni. Nepodařilo se jí zachránit, ale ona pomáhá ostatním naučit se zachraňovat ostatní lidi. To nám dneska řekli. Hezký.). Takže jsme tam měli Anne, pak další figurinu také na nacvičování dýchání z úst do úst a na nepřímou srdeční masáž. Pak jsme tam měli figuriny miminek, pak - a to byla bomba - trenažer na vpichování injekcí a zavádění kanyl (i s červenou tekutinou uvnitř :) ). Byl to jen model rukZarovnat do blokuy s trubičkama pod "kůží". Upřímně - od skutečného člověka se to dost liší. Pak - a to byla taky bomba - jsme tam měli skutečný defibrilátor, figurina byla napojená na počítač, slyšeli jsme dech a mohli jsme hmatat puls na krkavicích. A přes program v počítači jsme si mohli nasimulovat jakoukoli situaci. A pak dát výboj. Prostě maximální zážitek. Taky jsme tam měli figurinu na intubaci.. No, hračičky.. Paráda. Následující seminář byl dost nudnej a, přiznám se, moc jsem neposlouchala.. Ale mám staženou prezentaci, takže ok. Myslím. :)

Po škole jsem šla na kolej. Potřebovala jsem si "koupit" knihu. Ve skutečnosti mi ji okopírovali a svázali. Tenhle servis je tu dobrej. Mají fakt téměř všechny studijní materiály a za docela příjemnou cenu to ofotí i svážou. Taky vám vytisknou, co chcete.. Jen donést flashku. :) Protože fotáž je v těsné blízkosti menzy, a protože jsem měla hlad, šla jsem na oběd. Chtěla jsem si dát karbanátky nebo co.. Měli jen guláš.. Tak jsem si ho dala. A zase fazolovou polívku. Polívka OK, jen trochu víc mrkve (nevim, nějak jí poslední dobou nemusim), guláš byl, stejně jako (opět) brambory, nemastný, neslaný.. Nevim, jak to dělaj. Vážně ne. Ale zítra je smažená ryba.. tak snad.. I když.. Zítra vlastně na oběd nepůjdu, protože jsem si dala bojový úkol - koupit si boty.. Ty moje nádherný, co se mi tak moc líbí, mě zatím moc tlačí a jiný vysoký bez podpatku tu nemám, tak musím zakročit. No uznejte, je Zarovnat do blokuto NUTNOST!! :)

Jo, teď k tomu dnešnímu názvu. Mám tu dneska nějakou stíhu.. Já mám pocit, že se to v angličtině nikdy nemůžu naučit.. Já jim rozumím. Rozumím i otázkám, snažim se na ně odpovídat.. Ale ten test mě fakt straší.. Všichni říkají "don't worry", ale já se teda bojim.. Tak uvidim, jak to celý dopadne. Ale bojim, bojim. A měla bych něco asi dělat, ale strašlivě se mi nechce.. Jinak na chodbě je párty.. Teda asi o poschodí níž, ale slyšet je to až sem. Ale OK. Čaj se Španělama byl opět fajn. Pokecali jsme a byla zase pohodička. Dneska bych chtěla jít spát trochu dřív, protože to vstávání je děsný. :) Ale stejně asi vím, jak to dopadne. :)) Tak Dobrou noc.
PaZL

Žádné komentáře: