pondělí 23. února 2009

Deník medika aneb cesta do hlubin polské výuky medicíny

Je relativní klid, poslouchám hudbu a nemám hlad. :)

Den 8. První školní den

Vstávání je na houby... Nechtělo se mi, fakt ne. Ale nakonec jsem se dokopala. :) První školní den.. Ani jsem nebyla nervózní. Dala jsem si půlhodinku na to, abych v pohodě došla do nemocnice a našla oddělení, na kterém nám měli přednášet.. V nemocnici jsem byla za 10 minut, což o to, ale najít to správné oddělení?? I když jste ve správné budově, je to oříšek.. A nikdo nemluví anglicky a když je pozdravíte a zeptáte se jich, jestli anglicky náhodou neumí, odfrknou si a buď nekomunikujou vůbec nebo vyhrknou rychle cestu (samo polsky) kudy asi jít a tváří se na vás, jako na blba, když tam (jako blb) stojíte a snažíte se pochopit, co vám vlastně řekli.. No nic.. Nakonec jsem se doptala jedné paní, na kterou jsem mluvila česky. Zeptala se mě, jestli rozumím polsky.. Kývla sem.. Ani se nesnažila mluvit nějak pomalu.. Prostě vychrlila cestu. :) Ale já to chytla a vydala se směrem, který mi řekla a kupodivu jsem dorazila na kýžené místo. Byla jsem tam jediná.. "No potěš, teď jsem zase někde špatně", myslela jsem si. Kousek po osmé se ale začali slézat ostatní a mohli jsme začít. Mám anesteziologii.. Byla jsem strašně moc překvapená, že jsem dost věcem rozuměla (dokonce i vtipům!!). Jasný, že jsem nerozuměla všemu, ale hodně věcem fakt jo. :) Mám dvojjazyčný poznámky. :) někdy i trojjazyčný, když počítám latinu. :) Lidi ve skupině jsou vážně fajn a přátelský, jak říkala Ola. V sobotu jedna holka slaví narozeniny, tak mě pozvali. A vůbec, všechny erasmáky. :) Tak si myslím, že to bude fajn. Dnes nás bylo ve škole asi 8 nebo 9. Taková komorní skupinka. A nejsem jediná erasmačka - pravděpodobně, ale ti ostatní tam asi nějak nebyli.. :) Já dokonce nebyla ani na seznamu studentů... A to o tom tady v Polsku vědí minimálně půl roku, že budu dělat tenhle předmět. :( Co si o tom myslet, že? :)

Skončili jsme v 1 hodinu.. To je zhruba jako u nás doma. Měla jsem v plánu jít na děkanát a vyzvednout si ID kartu. Všichni mi říkali, že i když mi řekli, že bude dneska, tak bude nejdřív ve středu.. A, světe div se, byla už dneska. :) Lidi, který jsou tu celý rok už mě nemají rádi, protože jim všechno zařídit trvalo 4x déle, než mě. :) Pak jsem měla v plánu jít nakupovat.. Tak jsem jela.. Další hromada jídla.. Bylo to těžký jako cent, ale nesla jsem vodu a džus a tak a to se pronese. Jo, pozor, dneska jsem jela tramvají, která má vevnitř dokonce i hodiny.. A byla kloubová.. Ale dveře byly po 2 jen na začátku a na konci, takže dost hloupě řešený, protože kolem dveří bylo narváno a uprostřed nikdo nebyl. A taky tam bylo strašlivý vedro. Ale to asi nebylo typem tramvaje. :) Když jsem se vracela (mimochodem stejným typem tramvaje) a vystupovala jsem, málem jsem z té tramvaje vypadla... Nějaká koza mě málen vykopala ven... Lidi tady neumí počkat než bude místo, než někdo vystoupí, nebo nastoupí.. Oni se rvou.. Když vycházíte z krámu, tak se proti vám tlačí dav. Nenechají vás odejít a udělat jim tím místo. Nevim.. Jsou v tom nějaký divný.. Mně to teda jako dost vadí (hlavně, co se týče zdvořilosti), ale co nadělám. Jinak jsem si dneska koupila PIROGI, abych je taky zkusila - jakože polská specialita.. Měli jenom se zelím, tak jsem si dala porci, že si jako na koleji dám pozdní oběd. Je to těsto plněné různými věcmi. Můžou být sladké i slané. A jsou vařené, ne smažené ani pečené. Nebylo to špatné, ale v tom zelí bylo dost kmínu, tak jsem to nedojedla, protože (na rozdíl, tuším, od Lucinky) já celý kmín nerad.. :) Přemýšlela jsem, jestli si koupím lososa nebo ne. Nakonec jsem ho nekoupila, protože bych ho asi nestihla spotřebovat.. Tak jindy.. A nebo si prostě zajdu do restaurace na rybu :) Teď cítím, že si tu někdo něco vaří, tak přemýšlím, co si dám k jídlu já. :) Mějte pěkný večer.
PaZL

Žádné komentáře: